Česko-slovenské – Slovensko-české Dotyky 1
Vážení čitatelia, nasledujúci materiál vznikol v spolupráci s tvorcami časopisu Obrys-Kmen, menovite s pánom Alexejom Mikulášekom, tajomníkom UČS.
Postupne si budeme predstavovať mladých básnikov od našich západných susedov z Čiech.
Dnes je to pražský básnik Dominik Lipner.
Dúfame a veríme, že sa naša spolupráca s časopisom Obrys-Kmen sa pretaví do lepšej vzájomnej komunikácie s nastupujúcou generáciou mladých českých poetov.
– red –
1. Můžete se čtenářům Dotyků představit?
Narodil jsem se v roce 1977 v Praze. Psaní se věnuji zhruba od 16 let, první literární pokusy vznikaly už ve 13 letech.
Vystřídal jsem různá zaměstnání od pečovatele v domově důchodců až po práci v knihkupectví.
Jsem ženatý, má žena je mojí životní i literární inspirací.
Zatím bezdětný a „žiju”.
2.V čem spatřujete smysl své literární práce?
Má tvorba se odráží v duši. Je to má subjektivní psychoanalýza, pomáhá mi překlenout složité životní situace.
Nastavuji zrcadlo sám sobě a doufám, že moji čtenáři při pohledu do něj zahlédnou i kousek sebe.
3.Který z českých nebo světových autorů Vás nejvíce ovlivnil?
Spousta autorů ve mně zanechalo stopu.
Například: F. Kafka, J. Topol, Vl. Třešňák, Ch. Bukowski, Ch. Soukup či Fernando Pessoa.
A mnozí další.
4. Máte dostatek publikačních příležitostí?
Publikoval jsem zatím dvakrát v časopise Obrys-Kmen.
Spíše se účastním veřejných čtení v pražských literárních kavárnách (Obratník,Jazz club Železná,Uni Jazz atd.)
5. Znáte nějákého současného slovenského autora?
Bohužel ne. Součaná slovenská básnická tvorba není v Čechách dostatečně zastoupena, což mě velmi mrzí, neboť mám velice rád slovenský jazyk pro jeho měkkost a poetičnost.
6. Existuje v Čechách nejmladší básnická generace?
Myslím, že ano. Znám mnoho začínajících básníků.
Za všechny z pražské scény mohu jmenovat např. Davida Kuhmůnda či Věru Dumkovou). Literární podhoubí je v Praze velice silné.
7. Na čem v současnosti pracujete?
Jsem věrný svým tématům ze života postmoderního světa. Pokouším se o retrospektivní román ve formě kratších povídek.
NOC PŘÍSLIBů
Noc přilehla Prahu
i mou duši
Jsme na prahu
Čeho?
Kdo to tuší?
MEZI KŘÍDLY
Agresivita konce století
moje touhy obletí
a já stojím
v zajetí
tužeb svých
i jiných
v zalknutí
okamžiků líných
a mezi křídly labutí
není vůbec ke hnutí
PODIVNÁ
Podivný setkání
podivný sny
podivný čekání
a dlouhý dny
Podivný slova
hlasitý mlčení
podivně znova
jsme v sobě zamčení
VEČER V DEJVICKÝ NÁDRAŽCE
Vyprávíme si svý příběhy
nad stolem
pijem
a jsme
V hlavě zrcadlo sebe sama
v jiných objevené
Nevíš jestli jo
či ne
Tak dál pijem to svý
někdo se baví
jiný mlčí
a život jde dál
mezi křečí a sny
ZLOMKY
Autobus se zlomil v půli
a oranžový bludičky
se na konci ulice
setkají
Tramvaj pomalu přijíždí
a bázně tvé
se neptají
kdy
mají
nastoupit
DOTEKY
Doteky rukou
pohledy očí
jiskry touhy
okamžik pouhý
a noci dlouhý
Dny jdou
jsou skutečný
rozvodnil jsem se
ze svý strouhy
vím že jsem
v tobě bezpečný
v sobě
nekonečně dlouhý
JEDEME V TOM VŠICHNI
Mám dojem
že všichni dnes něco píší
mluví u piva o básních
a já o další sním
zatím co někde padá sníh
a jinde
jen o kousek dál
byla povodeň
Vzaté naděje
rozbitá budoucnost
Touha za radost
podivná to výměna
divnej kšeft
Celej svět jede v tom
a neví
jak z toho ven
noříme se v apokalyptický sen
Je noc
či den?
nikdo neví
a mnozí píší
právě o tom
nebo o bolestech duše
zavaleni světem násilí
peněz
a cizoty
a já zatím popíjím to svý
zrzavý
a užívám své samoty
Mám dojem
že já jsem někdy Ty
a naopak
okolo krouží prázdnoty
něžnost se natáhla na znak
A co ty?